Akce‎ > ‎Svojsíkův závod‎ > ‎

Svojsíkův závod 2015

Prožijte příběh z časů, kdy Země byla ještě mladá a Slunce s Měsícem se teprve rozhodovaly, po jaké cestě se kolem ní budou pohybovat.

Nelze zobrazit
 Dlouho putovali pouští. Ubývalo potravin, vody a nakonec i naděje, že dojdou na její konec a zachrání si tak život. Zvířata, které nesla jejich náklad, trpěla a některá i padla vysílením. Oni sami šli dál jenom s vypětím vší vůle. Konečně po mnoha dnech se na obzoru objevil tenký tmavý proužek, který s každým dalším krokem rostl do šířky i výšky a k večeru již mohli rozeznat pás lesa s vyčnívajícím kopcem. Záchrana byla blízko, ale ještě jednu noc museli strávit v pustině, protože tento večer již neměli sílu pokračovat v cestě.

Snědli poslední zásoby, vypili zbytek vody a ulehli na kamenitou zem, aby nabrali sílu před zítřejším pochodem, o kterém věřili, že přinese vysvobození ze všech strastí, které na své cestě zažili.

Ráno vstali ještě za tmy, mrazivá noc stejně nedovolovala další spánek. Věděli, že brzy vyjde Slunce a nepříjemný chlad bude vystřídán vražedným vedrem a chtěli dosáhnout lesa, který se zdál tak blízko, než se žár stane nesnesitelným.

Trvalo však ještě mnoho hodin, než dosáhli kraje lesa. Chladivý stín jim připadal jako to nejkrásnější, co v životě zažili a když našli malý potůček, kde se mohli napít, uvěřili všichni, že jejich budoucnost může být šťastná.

Zapomenuty byly ústrky a křivdy v jejich bývalé zemi. Zapomenuto neustálé nebezpečí, které představoval zlý vládce, který uchvátil moc, vládl tvrdou rukou a všechny podroboval svým krutým libůstkám. Zapomenuto bylo jeho poslední hrůzné nařízení, které je všechny připravovalo o zbytek svobody a majetku. To bylo to poslední, co je vyhnalo do pouště. Než by se podrobili, raději se svěřili nejistému osudu. Nikdo nikdy totiž neslyšel o nikom, kdo by do pouště odešel a vrátil se zpět. Pouze ve starých písních se zpívalo o zemi na druhé straně pouště a jejich barun-kolové, spíše rádci než vládcové všech klanů, si s nejcennějšími poklady předávali i starý pergamen, na kterém byla nakreslena mapa země s horou uprostřed, která je prý tam, daleko.

A nyní jsou zde, na druhém konci pouště a krajina, do které vstoupili, vypadá tak pohádkově. Vše může začít znova, jen co se tady trochu zabydlí.

Ze šťastného snění se první probral barun-kol, který je celou dobu vedl a povzbuzoval, aby vydrželi. Je možné, aby tak nádherná země byla neobydlena? A pokud obydlena je, jakým národem? Přijme je přátelsky nebo se bude snažit zbavit se jich jako nevítaných vetřelců?

A již volal heran-koly jednotlivých klanů a přikazoval, aby všichni lidé neprodleně odešli na vrchol hory, kde se zabezpečí proti možnému přepadení. Když tam došli, nalezli velkou louku, která byla příznivá pro vybudování tábora. Než však k tomu došlo, promluvil barun-kol takto: „ Nic není v této chvíli důležitějšího, než zjistit, jestli někdo obývá tuto zemi, jak nás přijme a jestli zde můžeme zůstat. Všechny klany se tedy vydají na průzkum, do všech stran. Vezměte tuto starou mapu, možná že písně, které všichni znáte, jsou pravdivé a my jsme došli na místo, o kterém jsme jenom slýchali. Zjistěte, zda se mapa shoduje se zdejším krajem. Pokud ano, prozkoumejte místa, která jsou označena, tajemnými značkami a vraťte se včas, abyste podali zprávu o tom, co jste na své cestě nalezli a jak jste si tam vedli. Heran-kolové jednotlivých klanů odpovídají za dokonalé splnění mého rozkazu.“

„Lidé jsou unaveni, velký barun-kole“, odvětil jeden z heran- kolů, „dopřej jim odpočinku.“

„Vím“ odvětil vlídně barun-kol, “ale vydržte ještě chvíli. K čemu by nám bylo překonati zlou poušť, kdybychom zde nenašli ještě trochu sil a naší slabostí se vše zhatilo. Věřte, přijdou dny odpočinku, nyní však musíme zjistit, jestli nehrozí nějaké nebezpečí. Vezměte vše potřebné a vyrazte. Budu zde čekat vašeho návratu. Ty, kteří uspějí, spravedlivě odměním, protože to, co zjistíte a vykonáte, bude důležité pro nás pro všechny.“

Heran-kolové se uklonili a odešli splnit úkol, který dostali. Ano, byli unaveni a věděli, že i jejich lidé by potřebovali odpočinku, věděli ale také, že rozhodnutí barun-kola je moudré a je nezbytné ho neprodleně provést.

 Vydejte se na cestu podle mapy nakreslené na starém pergamenu, prozkoumejte místa, která jsou na mapě označena a splňte tam co nejlépe úkoly, které vás na těch místech čekají. Včas se vraťte a věřte, že na vás čeká zasloužená odměna.
Comments